Jako dalšího v pořadí jsme oslovili LIBORA MROZOWSKÉHO, univerzála, kterého jsme mohli vídat jak na Extralize v barvách Plumlova, tak na hasičské olympiádě v dresu výběru dobrovolných hasičů – ČR“B“. Takže Libore, loňská sezóna je za námi, tak jak jsi s ní byl spokojený?
Do loňské sezony jsem vstupoval po operaci kotníku. Z toho důvodu nebyly moc velká očekávaní, ale přece jsem se dostal do nominace na Olympiádu CTIF, která se konala ve Francii. Nakonec jsem byl členem družstva SDH B. Kde jsme byli namixování s příslušníky HZS, členy SDH a nažhavenými dorostenci, kteří předváděli velice slušné výkony. Celkově se nám podařilo naší kategorii vyhrát, ale sám za sebe nejsem spokojen se svým výkonem na věži a běhu 100m překážek. Zlato je ale zlato a protože kluci makali jako tým, nakonec to byl nezapomenutelný zážitek.
Druhým větším závodem loňské sezony bylo MČR 
v požárním sportu. Byl to můj sedmý start v barvách HZS Moravskoslezského kraje. Do mistrovství jsme vstupovali jako jeden z adeptů na mistrovský titul. A protože forma jednotlivých krajských družstev velice stoupá, bylo potřeba zabrat ve všech disciplínách. Velice mě potěšilo, že se nám dařilo v prvních pokusech všech disciplín, což přinášelo klid a v závěru to znamenalo celkové první místo. Třešničkou na dortu byl zlatý hattrick.
V neposlední řadě jsem s družstvem SDH Plumlov absolvoval seriál soutěží EXTRALIGY v PÚ. Za tento tým jsem startoval druhým rokem a po ne zcela špatné předloňské sezoně jsme byli pasováni na favority. Jelikož je to seriál několika závodů bojovalo se až do poslední chvíle. A musím říct, že v závěru to byly opravdu nervy. Nakonec se vše rozhodlo až na posledním kole v Lavičkách, kde o pomyslné stupně vítězů bojovalo pět družstev. V konečném součtu jsme vyšli jako vítězové o pouhý jediný bod. J
Takže celkově jsem z mého pohledu nadmíru spokojen. Samozřejmě, že se najdou v jednotlivých závodech chyby. Ale jsou to chyby, na kterých se dá pracovat. A díky chybám se člověk může posunovat dál. Jsou to takové odrazové můstky. Aby člověk nezpychl.
Dobře, dobře, takže kterého výsledku si v loňském roce nejvíce ceníš a co naopak bylo tvoje největší zklamání ?
Ono se těžko vybírá, všechny akce mají svou váhu. Jsou to týmové výhry a každý člen v týmu je potřebný. Proto odpovím takto. Nejvíc si vážím Extraligového titulu s SDH Plumlov. A jako zklamaní považuji Olympiádu CTIF. A to z důvodu, že jsem moc nepomohl týmu.
Jaké jsou tvoje cíle pro nadcházející sezónu ?
Dostat se do výběru HZS MSK na MČR v požárním sportu. Přichází mladí kluci a jejich výkonnost roste. Proto není nikdy přesně jisté, kdo nakonec na mistrovství pojede. A samozřejmě obhajoba prvenství v extralize. Máme stejné složení týmu, a proto pomýšlíme na příčky nejvyšší.
Jak se momentálně připravuješ, co děláš přes zimu ?
Příprava je v plném proudu. Začal jsem po novém roce. Chodím dvakrát týdně běhat do atletického tunelu. A když jsem v práci, tak mám možnost chodit na věž. Snažím se do toho zapojit i posilovnu, ale to mě zatím časově moc nevychází, což je špatně. Je to nedílnou součástí zimní přípravy.
Jaké máš přes zimu podmínky k tréninku a co bys doporučil ostatním ?
Na možnosti trénování jsem si nikdy nestěžoval. Jednak máme v práci velmi dobré zázemí a potom těch možností běhání v tunelu je stále víc a víc. Mám možnost trénovat v Příboře, kde je čtyřdráha o délce 60m. Osobně vím, že toto zařízení navštěvuje více SDH družstev. A samozřejmě nejvíce navštěvovaný je atletický tunel v Ostravě. Jak příslušníky HZS, tak družstvy SDH. Ale když se kouknu na počasí, co u nás panuje, tak se toho dá hodně odběhat i venku na oválu. Nebo v lese kopečky.
Pro začínající sportovce poradím jen jedno. Zjistit si mezi známýma které družstvo kam chodí do tunelu a zeptat se jestli mají plno nebo ne, neboť kapacity jsou někdy větší než samotný zájem a je škoda toho nevyužít.
Máš nějakého tréninkového parťáka, nebo jsi samostatná jednotka ?
Běhat chodím s SDH Mniší kde nás vede Radim Juřena. Do posilovny chodím sám. A na věž jak kdy. Většinou taky sám. Ale pro nové a začínající je lepší když si najdete sparinga. Víc vás to bude bavit a můžete se navzájem kontrolovat v technice a hecovat. Jak v tréninku na věži, tak stovce. A potom se rychleji posunete ve výkonnosti. Občas si zajít pro rady ke zkušenějším a ty potom pilovat. Je to dřina a neustálý boj. Když chceš být nejlepší, musíš bojovat.
Díky za rozhovor a přeju, ať ten boj na třech frontách zvládáš
Karlík
