Extraliga Vrbětice
Záznam z extraligy ve Vrběticích.
Sponzoři Extraligy
Babík služby v požární ochraně
Bison Sportswear
FireSport
Sportservis Gába
Marvays.cz
Kamil Nevřela
SDH Plus
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska
Články
Domácí Články
Rozhovor s Pavlem Krpcem a Petrou Mifkovičovou
O další rozhovor jsem požádali rovnou dvojici. Pavel Krpec na mistrovství republiky vyhrál co se dalo. Podobně se dařilo Petře Mifkovičové v Mulhouse na olympiádě. Oba dva pak dohromady tvoří povedenou dvojici srandistů, které jsem snad nikdy neviděl tvářit se vážně. Tak co na sebe napráskali? Začali jsme hodnocením loňské sezóny.
Pavel: Dalo by se říct, že jsem poměrně spokojený, ale vždycky to může být lepší =)
Petra: Já jsem spokojená nadmíru. Troufám si říct, že to pro mě byla nejlepší sezóna od dob, kdy běhám. Není to tak dávno, jak by se mohlo možná zdát, a není to jen účastí a úspěchem ve Francii. Celkově se tato sezóna, ač jsem se na ni nepřipravovala nijak zvlášť, nesla v pohodovém duchu. Zažila jsem asi nejlepší mistrovství republiky s lidmi, které mám ráda a na kterých mi záleží. Také ve Francii jsem si to se soutěžním týmem i lidmi, kteří se o nás postarali, maximálně užila a k tomu přišlo navíc pár úspěchů. Co víc si přát?!
Kterého výsledku si v loňském roce nejvíce ceníš a co naopak bylo tvoje největší zklamání ?
Pavel: Určitě je to celé MČR které se mi povedlo a povedlo se i celému týmu s tím jsem nadmíru spokojený. Další věc, která se povedla, byl český rekord v požární
mútoku, který jsme zaběhli na krajském kole a hlavně bych nerad zapomněl na MS v Korei kde jsme urvali bronz. S čím jsem nespokojen, tak to byly moje výkony na 100m překážek a taky s celým vystoupením na CTIFu ve Francii. To bylo PEKLO!!
Petra: Cením si všech výsledků! Nejsem typ člověka, co závody nějak výrazně prožívá a pamatuje si každý svůj úspěch, čas, chybu a podobně. Když běžím, všechno mi dochází až po doběhnutí a půl trasy si nepamatuju. Z profesionálního hlediska je to rozhodně chyba, to vím, ale tenhle sport mě nikdy živit nebude a tak myslím především na své zdraví.
Když se zpětně ohlédnu po nějakém zklamání, napadá mě snad jen útok z MČR, kdy jednoduše nevyšel. Nicméně všechen smutek se vykompenzoval nezapomenutelným víkendem a pocitem, že všechno jde, když se chce.
Jaké jsou tvoje cíle pro nadcházející sezónu?
Pavel: Snažit se být lepší než tu minulou sezonu =)
Petra: Snad jen složit zase Michalkovický tým a případně jim pomoci s účastí na dalším MČR. Začátkem června odjíždím na delší dobu do zahraničí, takže mé cíle se vztahují spíše k této oblasti.
Jak se momentálně připravujete?
Pavel: Já trénuju =) Zatím pozvolna a pak asi hodně moc =)
Petra: Ani já se momentálně nijak zvlášť nepřipravuji. Chodím si zaběhat, zacvičit, zahrát badminton, zaplavat, pokud bude sníh snad i zalyžovat. Od 13.1.2014bych chtěla naběhnou na nějakou tu atletiku, abych úplně nevypadla ze cviku a nabrala sílu a rychlost. Jedná se asi o 2 až 3 tréninky týdně, záleží na chuti a čase, který musím skloubit se školou a brigádou. A před Jabloncem si vyrazím osahat překážky.
Jaké máte přes zimu podmínky k tréninku a co byste doporučili ostatním.
Oba: Podmínky máme velice dobré. Máme možnost navštěvovat areál hasičské stanice v Ostravě – Martinově, kde je k dispozici atletická dráha, překážky i věž. Když nasněží nebo jednoduše se nechce ven, je k dispozici atletický tunel v Ostravě nebo tunel v Příboře.
Pavel: Taky využívám posilovnu v práci nebo chodím ven na „Negerskou dráhu“ v Kozlovicích. Taky využívám místní kopce =)
Petra: Já mám taky posilovnu ve škole, ale většinou cvičím doma nebo nějaké formy posilování se dají praktikovat i venku. Myslím si, že když chceš trénovat, tak si vždycky poradíš. Co bych doporučila ostatním? Každý ať si vybere sám, co ho baví a co chce dělat. Je to otázka času, kdy si každý najde způsob, který mu bude vyhovovat. Já se v zimě zaměřuju na jiné doplňkové sporty. Dělám to hlavně i proto, abych měla v létě chuť do tréninku a závodění. Mladým závodníkům bych doporučila brát tento sport jako radost, ať neblázní a netráví všechen svůj volný čas na věži nebo běháním rozdělovačů, všechno je to jednostranná zátěž, která jim v budoucnu může způsobit zdravotní problémy. Tím chci říct, ať dělají všechno, co se jim naskytne.
Máte nějakého tréninkového parťáka, nebo jste samostatná jednotka?
Pavel: Asi tak 70% tréninků odtrénuju sám, něco s Peťulou a na věž chodím s Pavlíkem Maňasem. V atletických tunelech většinou trénujeme po skupinkách, takže se zvládáme i zasmát.
Petra: Největšího parťáka mi samozřejmě dělá Pavlík Krpec už od mého prvního výběhu a vlastně může za to, jak běhám, a za všechny mé úspěchy. Když nemůže jít se mnou, vždycky mi nechá nějaké tajné psaní, které si pak odtrénuju. Na překážky chodím raději sama, jen s drobným dozorem Pavlíka. Vždycky je lepší když vás někdo vidí.
S holkama občas zajdu, ale trénink pak trvá o dost déle a odcházím spíš s tipy na to, co si upeču než s pocitem dobrého tréninku! =)
Také ženám vrcholí příprava na MS v Saratově
Podobně jako mužská reprezentace se do Saratova chystá i družstvo žen. Ty budou mít opět medailové ambice. Na naše otázky ohledně přípravy a nejbližšího programu nám odpovídal mladší z trenérské dvojice Libor Mrozowski
Jak letos probíhala příprava? Kolik bylo soustředění a kde má družstvo tzv. „domácí zázemí“? Jezdíte někam pravidelně, nebo se místa střídají?
Přípravu bych rozdělil na zimní a letní. Zimní se zpravidla odehrává v atletickém tunelu v Ostravě. Ta letní v Moravské Třebové, kde máme své zázemí a odehrávají se zde všechny naše soustředění. Výjimkou jsou jen tréninky požárních útoků, které se konají v areálu obce Kamenec u Poličky. Posledního soustředění se zúčastní už jen vybraných 10 závodnic. Zde se zaměřujeme především na požární útok a štafety.
Jak probíhal výběr do širšího reprezentačního týmu a kdo v současné době tvoří tento „širší“ tým?
Snažíme se pracovat koncepčně, základ týmu je pohromadě již několik let. Podle výkonnosti v předešlém roce máme vytvořenou kostru týmu, ke které se k nám posunou holky z dorostenecké kategorie a v neposlední řadě děvčata, která se svými výkony projeví na závodech ČP ve stovkách. S těmi pak pracujeme hlavně na technice lezení na věži.
V současné době širší výběr tvoří Kamila Bartošková, Dana Butulová, Dominika Caltová, Jana Dipoldová, Klára Hulínská, Petra Chovancová, Šárka Jiroušová, Simona Krampotová, Veronika Krpcová, Lucie Macháňová, Markéta Marková, Martina Pekrová, Gabriela Szendreiová, Lenka Šestáková, Kateřina Škvorová, Lucie Tůmová, Marcela Vrtalová a Karolína Vyvialová.
Jaký bude klíč pro konečný výběr týmu na MS? Jak velkou roli budou mít v konečné nominaci výsledky ze závodů v celé sezóně (např. v ČP) a nebo během MČR, případně nakolik vše může ještě změnit aktuální forma během posledních týdnů?
Konečný výběr je postavený hlavně na výsledcích jak z ČP stovek tak závodů na věžích. Jelikož je mezi MČR a odletem na MS strašně krátký čas, nebude již MČR tak směrodatné, abychom zasahovali do sestavy. Nechci to přivolat, ale to by bylo pouze v případě nějakého zranění. Základem jsou pro nás kolektivní disciplíny a ty je potřeba ladit co nejvíce.
To mi nahrává na otázku, jak se připravujete na požární útoky? Na mistrovství míří družstva složená vyloženě na to, urvat medaili z královské disciplíny a ostatní je zas až tak moc nezajímá.
Samotný útok na MS je velmi specifický. Není pořádně prostor se s daným nářadím sžít. Vždy je dodáno pořadatelem ráno před startem a mnohdy to dá hodně práce něž vše funguje, jak má. Je to taková improvizace, kdy se může stát spousta věcí. Naše země se sice tváří jako útoková velmoc, ale já to až tak zase nevidím. Na mezinárodní scéně se běhá s jiným strojem, se savicemi s DIN spojkami a tím pádem ztrácíme svoji výhodu. Jiné státy znají jen nářadí, které se používá na mezinárodních soutěžích a proto se dokáží rychleji adaptovat. My tohle všechno musíme dohánět pouze na soustředěních. Samozřejmě snaha s tím něco udělat tady rozhodně je, jen to není věc, která se dá změnit ze dne na den a já věřím, že se na výsluní útokové velmoci brzy vrátíme.
Co vaše holky ještě poslední měsíc před odjezdem na MS čeká?
Poslední závody proběhly v Kamenci a Širokém Dole, teď nás čeká ještě dvoudenní soustředění a pak už jen mistrovství republiky v Ústí nad Labem a na závěr v týdnu před odletem jednodenní útokový secvik.
Děkuji za odpovědi a ať se mistrovství světa děvčatům vydaří podle představ. Hodně štěstí.
Karel Švéda
Rozhovor: Dana Butulová
Dana Butulová má letos za sebou průlomový rok. Čyřiadvacetiletá závodnice z Poniklé pracuje jako kosmetička a požární sport je pro ni zábavou. Letos kromě zlepšených osobních rekordů a medaile z mistrovství republiky si dovezla i medaili z mistrovství světa. Původně bronzovou, ta ale bude nakonec stříbrná.
Ještě jednou se vraťme k letošnímu MS. Bylo tvé první a zároveň hned medailové. Jak jsi to všechno vnímala?
Mé pocity byly smíšené a strašně jsem se těšila. S holkama jsme se sice vídaly na soustředěních, známe se ze závodů, ale tohle bylo něco jiného. Po skončení mistrovství jsem byla plná euforie a těšila jsem se hlavně na shledání se svou rodinou a přáteli, kteří mě podporovali po celou dobu.
Čtvrt roku po mistrovství přišla zpráva o dopingu vítězné ruské závodnice. Jak se na to teď s odstupem času díváš a změnilo se tím pro tebe něco? Jsi ráda za dodatečnou stříbrnou medaili, máš znovu radost, nebo už si to prostě nevychutnáš takhle zpětně?
Samozřejmě radost mám velikou, ale beru to spíš jako fakt. Atmosféru na mistrovství a tu radost po doběhu do cíle už mi nikdo nevynahradí.
Jak bys zhodnotila právě skončenou sezónu? Co pro tebe bylo nejtěžší?
V uplynulé sezóně bylo asi nejtěžší skloubit a časově sladit jak život osobní a pracovní, tak tréninkovou přípravu a samotné závody, kterých letos bylo opravdu hodně. Hodnotím ji velmi kladně, ačkoli v některých případech chybělo trochu toho štěstíčka a výsledek mohl být ještě malinko lepší.
Poprvé jsme letos odjezdily celý seriál Extraligy HVP v požárním útoku, kde jsme získaly se Špuntorkami z Jinolic krásné stříbrné umístění v celkovém hodnocení.
Velkým úspěchem byl také loňský titul na MČR v Liberci, který byl historicky první pro SDH Poniklá.
Na který závod letos vzpomínáš nejraději a proč?
Rozhodně na semifinálový běh v Ústí. Nevěřila jsem svým uším, když jsem slyšela čas 16:23. Do cíle za mnou přiběhl můj kluk a hned za ním celý tým a všichni mi gratulovali.
Naopak, který závod bys letos nejraději vymazala a proč?
Vymazala bych stovky v Ostravě, na kterých jsem nebyla.
Jak dlouho se věnuješ PS a jak ses k tomu dostala?
Ke sportu všeobecně mě vedli rodiče už jako malou. U nás v Poniklé za mého dětství byli hasiči kroužkem zábavy, přátelství a úspěch, potažmo dobrý výsledek, byl spíše tou přidanou hodnotou, ne samozřejmostí.
Dělala jsi i jiný sport, nebo současně se i věnuješ nějakému jinému sportu
Jako malá jsem hrála i fotbal, který mě moc bavil, ale v páté třídě jsem se rozhodla přejít na sportovní školu do Jilemnice, kde už na fotbal nezbyl čas. Na škole jsem se pak věnovala běhu na lyžích a poté i atletice. Aktuálně dělám prostě to, co mě baví.
Máš nějaký svůj sportovní vzor?
Vzor, ten úplně nemám. Před každým závodem mám většinou svůj flow, kde si říkám: „Nepo*er se, prostě to udělej, umíš to!“
Jaká máš svá osobní maxima v PS?
No, myslela jsem si, že jsem předvedla své maximum na mistrovství republiky v Ústí nad Labem, ale na MS v Rusku jsem šokovala i sama sebe 
Ve finálovém běhu jsem zaběhla čas 15:87 s, to je nyní můj osobní rekord, a stačilo to (teď už) na celkové druhé místo.
Co tě na požárním sportu vlastně nejvíc baví?
Hlavně to, jak je kolektivní. Pocity z výsledku nejsou jen vaše, ale celého týmu. Jste jako jeden, máte stejný cíl, to je na tom to dokonalé. Nicméně tento sport je velmi pestrý, nejde jen o rychlost, jde i o šikovnost a zručnost, to mě na tom baví.
Jak probíhá tvoje příprava? Jednak celoročně a jednak jak třeba vypadá takový tvůj běžný den.
Noo, to je teda otázka pro mě 
Jako kosmetička jsem závislá na lidech, takže to s časem není úplně jednoduché. Nicméně, tento rok jsem tomu dávala jako nikdy. V zimě proběhla i víkendová soustředění, kde jsme se věnovali hlavně výstupu na věž. Tahle disciplína pro mě byla úplnou novinkou. Od ledna máme každý pátek možnost chodit trénovat do atletické haly v Jablonci. Takže zkráceně, má příprava začíná až v lednu, po každé sezóně potřebuji pořádně vydechnout, abych měla chuť se do toho znovu opřít
Už loni jsi začala stoupat výsledkovými listinami, ale letos byl ten průlom markantní. Co se stalo, co jsi změnila?
Hlavní změna u mě nastala asi v době, když se můj status změnil ze svobodná na zadaná. Mám vedle sebe člověka, který má spoustu zkušeností a cit pro detail, je to takový můj partner a trenér v jedné osobě. Hodně mi pomáhá a je mou oporou.
Jaký máš cíl pro rok 2020 a jaký máš cíl celkově(výhledově do dalších let) ?
Chtěla bych udržet pohromadě tým v Poniklé, jelikož to jsou mé fialové střely. A samozřejmě chci na sobě dál pracovat. Uvidíme, co to přinese.
Co bys popřála fanouškům požárního sportu?
Především bych chtěla poděkovat Všem, co mi napsali a gratulovali. Tolik reakcí jsem vážně nečekala.
Fanouškům bych chtěla popřát hlavně zdraví, to nic nenahradí. A přála bych si, aby i nadále dělali náš sport pro radost, a nehnali se jen za výsledky.
Text a foto: Karel Švéda
Tisková konference k ADHR
Dnes začalo přihlašování do šestého ročníku ankety Dobrovolní hasiči roku 2016. Každý rok jsou takto oceňovány a za svoji záslužnou činnost odměňovány jednotky a sbory dobrovolných hasičů za profesionálně provedené zásahy nebo preventivní činnost a práci s mládeží. Finalisté vedle ocenění obdrží také finanční a věcné ceny na podporu jejich hasičské činnosti. Přihlašování končí 15. července. Hlasovat bude opět veřejnost.
Šestý ročník zahajuje další etapu a přináší několik příjemných a pozitivních novinek. Díky podpoře partnerů ankety je celková výše finančních darů navýšena o rovných 500 000 korun. Celkově tak finalisté na prvních až třetích místech obdrží 1 750 000 Kč. Dále obdrží věcné ceny v minimální hodnotě 600 000 Kč. Nově budou moci jednotky a sbory do ankety nominovat či přihlásit i třetí strany. V případě jednotek to budou zástupci jejich zřizovatele a u sborů zástupci jejich krajských organizací. „Cílem změny je pomoci těm, kteří si to za svoji činnost zaslouží, ale nepovažují ji za nijak výjimečnou“, řekl brig. gen. Miloš Svoboda, předseda odborné poroty Ankety a náměstek GŘ HZS ČR.
Posláním ankety nadále zůstává ocenění a prezentace činnosti dobrovolných hasičů veřejností, která si jejich přítomnost a neocenitelný přínos uvědomuje často až v okamžiku, kdy ji ona sama nebo její blízcí potřebují.
Rozhovor – Marián RERKO
V dalším díle našeho seriálu zamíříme k našim východním sousedům. Na několik otázek nám odpověděl slovanský rekordman na stovce Marián RERKO. Věří, že ve svých dvaceti letech má ještě všechno před sebou. Momentálně pracuje pro okresní ředitelství HaZZ v Popradě a je rád, že se jeho koníček stal zároveň i jeho zaměstnáním.
Mariane, jak jsi začínal s požárním sportem?
Od svojich 10 rokov som sa venoval atletike, asi po štyroch rokoch ma oslovil tréner mladých hasičov, aby som sa k nim pridal na pár súťaží. Tento šport si ma hneď získal. Po asi roku venovania sa obom športom som sa nakoniec rozhodol pre požiarny šport.
Pochlub se nějakými svými nej…
K mojim osobným rekordom, v individuálnych disciplínach, patrí čas, ktorý som zabehol tento rok na Majstrovstvách Slovenska, kde som stovku zabehol za 16,05 s a vežu 14,93 s, čo je aj môj osobák v dvojboji. Najkrajší moment pre mňa bol, keď som prekonal rekord v behu na 100 m prekážok.
Co se ti vlastně na požárním sportu líbí?
Požiarny šport mám rád, pretože ma to veľmi baví. Prekážky, výstupy do štvrtého podlažia požiarnej veže, rebríky, stáčanie hadíc, hasenie ohňa aj všetko ostatné. Vďaka požiarnemu športu som tiež spoznal veľa skvelých ľudí a videl mnoho miest.
Máš taky nějaký doplňkový sport?
Vo voľnom čase si rád zahrám hokejbal a chodievam plávať.
Jak vypadá tvoje příprava?
Počas sezóny si robím mesačné tréningové plány a väčšinu svojho voľného času využívam na tréning. Snažím sa zúčastňovať ligových a pohárových pretekov, čo najviac, pretože to považujem za najlepší tréning.
A co teď v zimě?
Momentálne sa pripravujem na novú sezónu. Veľa času venujem atletike, hlavne v telocvični, zlepšujem si techniku na veži, nevyhýbam sa ani posilňovaniu, taktiež však nezabúdam na regeneráciu.
Sezóna 2017 bude nabitá závody. Jaké máš pro letošek cíle?
Chcel by som sa nominovať do reprezentačného družstva, a tak sa zúčastniť Olympiády CTIF. Lákajú ma tiež Majstrovstvá sveta. A určite by som sa chcel pokúsiť obhájiť titul Majstra Slovenska v dvojboji.
A jaké máš největší přání?
Zdravie.
Na závěr můžeš něco vzkázat fanouškům a těm, kteří ti drží palce…
Chcel by som im odkázať, aby mali z požiarneho športu rovnakú radosť ako aj my súťažiaci a želám si, aby pamätali na to, že požiarny šport má štyri disciplíny, a nie iba útoky s vodou. Českým fanúšikom chcem poďakovať za výbornú atmosféru, ktorú vytvorili na MS v Ostrave, ale aj na všetkých podujatiach požiarneho športu.
Děkuji za rozhovor
Karel Švéda