5. kolo THL – Slapy (noční)
29.6.2024 20:00
Kategorie: muži, ženy, veteráni

Třetí den se můžeme těšit na disciplínu 4x100m s překážkami.

Ani si to člověk neuvědomí, ale naše videa, reporty a fotogalerie provází hasiče už více jak deset let. Dnes, v „době koronavirové“, kdy většina lidí musí sedět doma a veškeré společné aktivity jsou téměř na nule, je čas na to, dát do pořádku archivy a sem tam nám z nich vypadne i něco zajímavého. Bohužel spousta materiálů do roku 2013, kdy jsme ještě fungovali pod starou značkou, se nenávratně ztratila. Až od vzniku FireTV se snažíme všechny data poctivě zachovat.

Tak se pojďme společně projít historií o deset let zpátky a zavzpomínat na různé světové akce, u kterých jsme mohli být. Na rok 2011 vzpomíná Karel Švéda.

„Úplně poprvé jsem se dostal na velkou zahraniční akci s dorosteneckou reprezentací, která právě začínala. A hned napoprvé přímo do mekky požárního sportu – ruského Petrohradu. Premiéra to byla úspěšná a naši kluci přivezli tři individuální medaile, z nichž nejcennější bylo zlato Honzy Gáška v běhu na 100 metrů překážek mladších dorostenců. Z téhle party prakticky zůstal už jen jediný pamětník – Martin Lidmila.

První zahraniční přenos byl tak trochu PUNK. Bylo to Mistrovství světa, které v roce 2011 probíhalo v Cottbusu. Rozhodnutí o odjezdu do Německa padlo ve středu večer, když závod na věžích začínal v pátek kolem poledne. Během čtvrtka jsme si vyřídili dovolenou, sehnali dodávku, vypůjčili přenosovou techniku, s německými pořadateli domluvili internetové připojení (v roce 2011 nic jednoduchého – internet přes telefonní linku v kanceláři ředitele stadionu) a v pátek ráno, ve čtyřech lidech vyrazili. Nějaké ubytování, stravování a další věci jsme neřešili. Však na to stejně ani nebude čas

Spaní jsme nakonec zvládli v dodávce a pod širákem, hygienu v hotelu závodníků, kam nás propašovali kluci z repre, a nějaký ten „wurst und bier“ nám občas přinesli „kameraden aus Cottbus“, neboli kolegové hasiči z technické čety, výměnou za naše tričko. Mimochodem jedno z nich dostal i Vladimir Sidorenko a dodnes jej má ve své sbírce, jak mi při posledním setkání ve Varně loni na podzim potvrdil.

Nakonec to byl asi můj nejsilnější zážitek. Bohužel záznamy se nezachovaly, tak vzpomeneme sestřihem od našich německých kolegů.“

Karel Švéda

Tradičním otevírákem sezóny sezóny se pro dorostence stává halový závod na cvičné věži v Příbrami. Jinou adekvátní náhradu pro trénink a zimní závodění v této disciplíně zatím nemáme, takže do Příbrami zamířili dorostenci od Karlových Varů až po Ostravu. Celkem se jich sešlo téměř sedm desítek a tak se bylo na co dívat.

Pořadatelé vypsali pro všechny kategorie po třech pokusech a nejlepší z nich si jednotliví závodníci připsali do výsledného hodnocení. Protože pod cvičnou stěnou není pískoviště, které by umožňovalo zápich, tak kromě starších dorostenců všechny ostatní kategorie jen stoupaly po zavěšeném žebříku do prvního okna. Starší dorostenci pak zvládli ještě o jedno podlaží navíc.

U mladších dorostenek bylo vidět, že se s disciplínou teprve seznamují, takže i jejich výkony se díky nabývající jistotě postupně zlepšovaly. Nakonec se dvě z nich vešly pod hranici devíti sekund a to vítězná Michaela Adamcová z Kravař, která zastavila časomíru na hodnotě 8,21 a Bludovská Vendula Jílková brala stříbro za 8,35 setin sekundy. Pro bronz si doskočila její týmová kolegyně Eliška Zaoralová za devět rovných.
Nejobsazenější kategorií byly střední dorostenky a zde jsme se dočkali i nejlepšího času dne mezi všemi děvčaty. Výkonem 7,97 setin sekundy se o něj postarala Raškovická Tereza Chovancová, která za svými zády nechala o pět setin sekundy pomalejší Izabelu Jurenkovou z Havířova. Třetí místo putovalo také do Raškovic zásluhou Báry Kotáskové.
Překvapivě nejméně obsazenou kategorií byly starší dorostenky, kterých se na startu sešlo pouze šest. Rozdílem třídy zde všechny soupeřky porazila zkušená Katka Borovičková, která se jako jediná dostala pod hranici osmi sekund. O téměř půl vteřiny za ní skončila Sára Kaprová a třetí místo brala Vladimíra Šafaříková.

Podobně jako u mladších děvčat i stejně staří chlapci se zdoláním věže spíše bojovali. Ale postupně se rozběh co rozběh více osmělovali a ve třetím kole už se bylo i na co dívat. Morkovický Vít Vymazal potvrdil své zkušenosti a zvítězil, když ve třetí rundě zvládnul vyběhnout do prvního okna za 7,47 setin sekundy. Největší konkurencí mu byl Jakub Stýblo z Pískovky, který došlápnul o 28 setin pomaleji. Bludovskému Davidu Matějíčkovi stačil k bronzu výkon 8,25 setin sekundy.
Střední kategorie se nesla ve znamení souboje Skutečských mladíků, který nakonec vyzněl pro Matěje Kábeleho. Ten vyletěl do prvního okna Příbramské věže za 7 sekund a 7 setin. Jeho tréninkový parťák Lukáš Flégr byl nahoře jen o sedm setin pomaleji. Tato kategorie byla ze všech nejvyrovnanější a pod osm vteřin se dostalo ještě dalších šest závodníků. Bronzovou medaili nakonec pro sebe urval Ondra Adámek z Ostravských Michálkovic.
Divácky nejatraktivnější je kategorie staršího dorostu, ve které se závodníci už připravují na přechod mezi muže a na věži proto přidávají jedno patro navíc. Zde také nejvíc rozhodují zkušenosti a ty rozhodně měla trojice reprezentantů, kteří si to rozdali o pódiové příčky. Vítězem se stal Lukáš Bubeníček, který ve druhém kole zvládnul věž za 11,13 setin sekundy. Ve vzájemných soubojích o druhé místo bojovali Maxim Rokosz a Jiří Červinka. Stříbro nakonec bral závodník z Moravského Berouna a bronzovou medaili si pověsil na hruď Max Rokosz.

Videoreportáž připravujeme